MAHULENA
video 45min
čekám, kdy budu moci odejít
anotace
Stále více se v populaci objevují poruchy emocí, přičemž jedním z předních projevů je sociální izolace. Člověk trpící úzkostnou poruchou nepřekračuje své hranice strachu, není schopen bojovat se svou latentní bolestí a jeho způsob života je odkázán k úkrytu před vnějším světem. Bakalářská práce Mahulena prostřednictvím autentické performance zkoumá tuto problematiku na osobní úrovni. Autorka v hodinové performanci v uzavřené místnosti využívá symbolické akty – přilbu, bodové světlo, alkohol, běh a narážení do zdi – k vyjádření vnitřního boje s úzkostí a strachem z interakce s druhými. Performance odhaluje rozpolcenost mezi touhou po spojení a paralyzujícím strachem, který vede k sociální izolaci. Dílo nabízí intimní pohled na psychické bariéry a zkoumá možnosti jejich překonání, přičemž zůstává otevřené divákově interpretaci. „Čekám, kdy budu moci odejít,“ říká autorka, čímž podtrhuje nejistotu a touhu po osvobození od vnitřních omezení
Popis díla
Bakalářská práce Mahulena je autentickou performancí, která zkoumá téma sociální izolace a úzkostné poruchy prostřednictvím osobní zkušenosti. Performance trvá přibližně jednu hodinu a je situována v uzavřené místnosti, kde autorka prostřednictvím symbolických aktů ztvárňuje vnitřní boj s úzkostí a strachem z interakce s vnějším světem. Dílo reflektuje rozpolcenost mezi touhou po spojení s druhými a paralyzujícím strachem, který brání opuštění bezpečného prostoru.
Symbolika v performanci
Přilba: Představuje ochrannou bariéru mezi autorkou a vnějším světem. Symbolizuje strach z komunikace s lidmi na ulici, ve škole, v obchodě či s přáteli. Zvednutí štítu přilby znázorňuje okamžiky, kdy se autorka pokouší navázat kontakt s okolím, přestože ji úzkost (ztělesněná jako postava Mahulena) svírá a brání čisté mysli (zdravé ženě Natalie).
Bodové světlo nad křeslem: Reprezentuje bezpečné místo, které je v praxi nejčastěji postel. Tento prostor poskytuje útočiště, kde se autorka cítí chráněná před vnějšími podněty. Světlo symbolizuje klid, ale zároveň izolaci, která brání interakci s druhými.
Alkohol: Ztělesňuje útěk od úzkosti. Alkohol dočasně potlačuje Mahulenu, což umožňuje autorce přiblížit se stavu čisté mysli Natalie. Tento symbol však ukazuje ambivalence – je to jediný způsob, jak se autorka dokáže bavit s lidmi, ale zároveň je to destruktivní mechanismus.
Běh: Kruhový pohyb kolem křesla znázorňuje snahu o uzdravení prostřednictvím fyzické aktivity, jako je sport. Tato cesta však selhává, což vede k psychickému a fyzickému kolapsu, který odráží nemožnost uniknout vnitřnímu konfliktu.
Narážení do zdi: Symbolizuje neúspěšné pokusy opustit bezpečný prostor. Zdi a dveře místnosti znázorňují překážky, které brání autorce opustit izolaci a dosáhnout zdravého stavu mysli. Tento akt vyjadřuje touhu po změně, ale zároveň strach z opuštění bezpečného bodu.
Performance je doprovázena intenzivními emocemi – úzkostí, frustrací a panickými záchvaty, které autorka prožívá při pokusech o interakci. Dílo klade důraz na vnitřní rozpolcenost mezi Mahulenou (úzkostným já) a Natalií (zdravým já), což podtrhuje neschopnost normálně komunikovat, navazovat dialogy či udržovat sociální vazby.
Stále více se v populaci objevují poruchy emocí. Jedním z předních kolapsů je sociální izolace. Člověk, který trpí úzkostnou poruchou, nepřekračuje své hranice strachu. Není schopen bojovat se svou latentní bolestí a jeho způsob života je odkázán k úkrytu před vnějším světem. Čekám, kdy budu moci odejít.
